Zásady kryptografie podle článku 21 odst. 2 písm. h)
Šifrování provozu není totéž co mít zásady kryptografie. Článek 21 odst. 2 písm. h) NIS 2 vyžaduje zásady. Bod 9 přílohy CIR říká, co v nich musí být: volby algoritmů, síly klíčů, kryptografická agilita a dvanáctibodový životní cyklus správy klíčů.
Stručně
Kryptografie v NIS 2 není technické opatření. Jsou to písemné zásady, které rozhodují, kterou kryptografii používáte, kde a jak se pečuje o klíče. Článek 21 odst. 2 písm. h) je jeden řádek. Bod 9 přílohy CIR mění tento řádek ve skutečný dokument s konkrétními oddíly.
Zásady musí dělat tři věci. Provázat sílu kryptografie s klasifikací vašich aktiv. Pojmenovat schválené algoritmy, velikosti klíčů a protokoly, s přístupem kryptografické agility, aby je bylo možné vyměnit, jak se posouvá stav techniky. A pokrýt celý životní cyklus správy klíčů (CIR jmenuje dvanáct samostatných kroků od generování po zničení).
V Česku jsou kryptografické algoritmy bezpečnostním opatřením v obou režimech (§ 14 zákona č. 264/2025 Sb.) a podrobnosti stanoví vyhláška č. 410/2025 Sb., § 13 a vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25. Obě vyhlášky žádají zohlednit doporučení a metodiky NÚKIB v oblasti kryptografických algoritmů, takže technickou kotvou je dokument NÚKIB „Minimální požadavky na kryptografické algoritmy“ (verze 4.1 ze 4. března 2026). Německá řada BSI TR-02102 slouží jen jako doplněk. Tato stránka prochází směrnici, detail CIR a českou úpravu v tomto pořadí.
Článek 21 odst. 2 písm. h) směrnice NIS 2 (2022/2555)
Politiky a postupy týkající se používání kryptografie a případně šifrování.
Bod h) na seznamu deseti opatření kybernetické bezpečnosti, která musí zavést každý základní a důležitý subjekt. „Případně“ se vztahuje na šifrování (aplikaci), nikoli na existenci zásad (která je povinná).
CIR (EU) 2024/2690, příloha, bod 9
Pro účely čl. 21 odst. 2 písm. h) směrnice (EU) 2022/2555 příslušné subjekty stanoví, zavedou a uplatňují politiku a postupy týkající se kryptografie s cílem zajistit přiměřené a účinné používání kryptografie k ochraně důvěrnosti, autenticity a integrity informací v souladu s klasifikací aktiv příslušných subjektů a výsledky posouzení rizik provedeného podle bodu 2.1.
Protože jde o nařízení (nikoli o směrnici), je přímo závazným právem EU pro druhy subjektů uvedené v jeho čl. 1 (DNS, TLD, cloud, datová centra, MSP, služby vytvářející důvěru a další). Bod 9.2 přílohy určuje tři oddíly, které zásady musí obsahovat, bod 9.3 stanoví povinnost pravidelného přezkumu s ohledem na kryptografickou agilitu.
Vyhláška č. 410/2025 Sb., § 13; vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25 (Česko)
Vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25 odst. 1 (vyhláška č. 410/2025 Sb., § 13 odst. 1 zní stejně, jen bez slova „pouze“): Povinná osoba při zajištění bezpečnosti technických aktiv a jejich komunikace a) používá pouze aktuálně odolné kryptografické algoritmy, b) prosazuje bezpečné nakládání s kryptografickými algoritmy a c) zohledňuje doporučení a metodiky v oblasti kryptografických algoritmů vydané Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Česko jde konkrétněji než směrnice. Obě vyhlášky odkazují na doporučení NÚKIB: dokument „Minimální požadavky na kryptografické algoritmy“ uvádí schválené algoritmy, délky klíčů a algoritmy pro ukládání hesel a u každé skupiny i to, zda je kvantově zranitelná. Obě vyhlášky také žádají zabezpečenou hlasovou, audiovizuální a textovou komunikaci včetně e-mailu a nouzovou komunikaci v rámci organizace (vyhláška č. 410/2025 Sb., § 13 odst. 2; vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25 odst. 2). Vyšší režim navíc vyžaduje nástroj pro správu kryptografických klíčů a certifikátů (§ 25 odst. 3) a šifrování ukládaných záloh (§ 26 odst. 3 písm. c)).
Provažte sílu kryptografie s klasifikací aktiv
Pro každou třídu dat nebo aktiv (důvěrnost, pravost, integrita, podle úrovně citlivosti) zásady pojmenovávají typ, sílu a kvalitu použitých kryptografických opatření. Vazba na soupis aktiv a posouzení rizik z bodu 2.1 přílohy CIR je explicitní. Cennější data dostávají silnější kryptografii. Pravidlo musí být sepsané, nikoli improvizované.
Schválené algoritmy, síly klíčů, kryptografická agilita
Zásady uvádějí protokoly, algoritmy, síly klíčů a postupy správy klíčů, které povolujete, a vylučují ty, které nepovolujete. CIR k tomu výslovně dodává „případně v souladu s přístupem založeným na kryptografické agilitě“: algoritmy musí být vyměnitelné, jak se posouvá stav techniky. Nový algoritmus, nová velikost klíče, nová verze protokolu: zásady podporují výměnu, nikoli přepisování. V Česku vycházíte ze seznamu NÚKIB „Minimální požadavky na kryptografické algoritmy“, který u každé skupiny algoritmů uvádí i kvantovou zranitelnost.
Dvanáctibodový životní cyklus správy klíčů
Bod 9.2 písm. c) přílohy CIR jmenuje dvanáct konkrétních kroků správy klíčů: (i) generování, (ii) vydávání certifikátů pro veřejné klíče, (iii) distribuce a aktivace, (iv) ukládání a oprávněný přístup, (v) změna nebo aktualizace, (vi) nakládání s kompromitovanými klíči, (vii) odvolání, (viii) obnova ztracených nebo poškozených klíčů, (ix) zálohování a archivace, (x) zničení, (xi) protokolování a audit, (xii) data aktivace a deaktivace. Všech dvanáct v zásadách. Ve vyšším režimu v Česku k tomu potřebujete nástroj pro správu kryptografických klíčů a certifikátů, který zajistí generování, distribuci, ukládání, změny, omezení platnosti, zneplatnění certifikátů a řádnou likvidaci klíčů, umožní kontrolu a audit a zajistí důvěrnost a integritu klíčů (vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25 odst. 3 písm. b)).
Klasifikace aktiv řídí hloubku kryptografie (přiměřenost dle čl. 21 odst. 1)
Nepoužíváte AES-256 s klíči v HSM na všechno. Kryptografii přizpůsobujete hodnotě a expozici aktiva. Zákaznická databáze s osobními údaji, finanční záznamy, zdrojový kód: vysoká úroveň. Interní šablony a poznámky z porad: nízká úroveň. Článek 21 odst. 1 žádá opatření „vhodná a přiměřená“, která zajistí úroveň bezpečnosti „odpovídající existující míře rizika“; v Česku je zavádíte „v míře nezbytné“ (§ 13 odst. 2 zákona č. 264/2025 Sb.). Bod 9.2 písm. a) přílohy CIR tuto vazbu zabudovává do zásad. Ve vyšším režimu uvádí vyhláška č. 409/2025 Sb. u důvěrnosti na úrovni Vysoká a Kritická jako příklad ochranu přenosů kryptografickými algoritmy (příloha č. 1, tab. č. 1).
Kryptografická agilita: přezkoumat a vyměnit (bod 9.3 přílohy CIR)
Bod 9.3 přílohy CIR říká, že zásady přezkoumáváte v plánovaných intervalech a „v případě potřeby aktualizují své zásady a postupy s ohledem na nejnovější poznatky v oblasti kryptografie“. To je kryptografická agilita v kostce. SHA-1 byla v pořádku, pak nebyla. RSA-1024 byla v pořádku, pak nebyla. Postkvantová éra přichází pro RSA a ECC v příštím desetiletí; NÚKIB k přechodu vydal přílohu „Kvantová hrozba a kvantově odolná kryptografie“. České vyhlášky interval přezkumu nestanoví, žádají pravidelný přezkum bezpečnostní politiky (vyhláška č. 410/2025 Sb., § 3 odst. 3 písm. b); vyhláška č. 409/2025 Sb., § 6 odst. 3). Zásady musí podporovat výměnu, nejen popisovat to, co používáte dnes.
NÚKIB: Minimální požadavky na kryptografické algoritmy
Obě vyhlášky žádají zohlednit doporučení a metodiky NÚKIB v oblasti kryptografických algoritmů (vyhláška č. 410/2025 Sb., § 13 odst. 1 písm. c); vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25 odst. 1 písm. c)). Tímto doporučením je dokument „Minimální požadavky na kryptografické algoritmy“ (verze 4.1 ze 4. března 2026): schválené symetrické, klasické asymetrické a postkvantové algoritmy, hašovací funkce a algoritmy pro bezpečné ukládání hesel, s délkami klíčů a údajem o kvantové zranitelnosti. Ve vyšším režimu k tomu patří nástroj pro správu klíčů a certifikátů (§ 25 odst. 3). Německou řadu BSI TR-02102 a modul IT-Grundschutz CON.1 můžete použít jako doplněk, ne místo dokumentu NÚKIB.
Technické prováděcí pokyny ENISA
Technické prováděcí pokyny ENISA k CIR pokrývají bod 9 přílohy a mapují ho na ISO/IEC 27001:2022 (A.8.24 Používání kryptografie), NIST CSF 2.0, ETSI EN 319 401 a CEN/TS 18026. Pokud již provozujete ISO 27001, opatření jsou většinou na místě. NIS 2 přesto chce zásady strukturované tak, jak je vyjmenovává bod 9.2.
Národní transpoziční zákony
Každý členský stát má vlastní transpozici (Nizozemsko: Cyberbeveiligingswet, Rakousko: NISG, Belgie: NIS2-Wet). Směrnice stanoví minimum a státy mohou jít dál (čl. 5 NIS 2). Národní technická reference se liší: v Česku dokument NÚKIB, ve Francii vydává ANSSI RGS, v Nizozemsku se znovu používají pokyny v souladu s ENISA. Struktura zásad se nemění.
Máme TLS všude, takže jsme hotovi.
Šifrování při přenosu je jen jeden výsek zásad. Bod 9.2 písm. c) přílohy CIR chce celý životní cyklus správy klíčů písemně: jak se klíče generují, kde žijí, jak se rotují, co se stane, když je některý kompromitován, kdo je může obnovit, kdy se ničí. Pokud těchto dvanáct bodů není na papíře, zásady nejsou hotové, ať jste nasadili sebevíc TLS.
Používáme to, co dodá náš dodavatel.
Subjekt zůstává odpovědný. Zákon č. 264/2025 Sb. ani článek 21 nepřenášejí povinnost na dodavatele: pokud bezpečnostní opatření zavádíte prostřednictvím dodavatele, musíte ho vybírat v souladu s požadavky opatření a tyto požadavky zahrnout do smlouvy (§ 13 odst. 5). Pokud váš poskytovatel SaaS používá AES-128 a vy jste tato data klasifikovali jako vysoce důvěrná, je to váš problém, který musíte napravit v zásadách nebo ve smlouvě. Zásady musí pojmenovat, co přijímáte, nikoli jen to, co se objevilo ve výchozí konfiguraci.
Správa klíčů je problém IT.
Správa klíčů je věcí řízení. Směrnice ukládá řídícím orgánům opatření schvalovat (čl. 20 odst. 1 NIS 2); český zákon ani vyhlášky schválení vedením výslovně nežádají. V Česku ve vyšším režimu vrcholné vedení zajišťuje stanovení bezpečnostní politiky (vyhláška č. 409/2025 Sb., § 4 odst. 1 písm. b)), v nižším režimu se prokazatelně seznamuje se stavem plnění bezpečnostních opatření (vyhláška č. 410/2025 Sb., § 4 písm. d)). Když je klíč kompromitován, reakce běží procesem zvládání incidentů a případně hlášením podle §§ 15 až 17 zákona č. 264/2025 Sb. (čl. 23 NIS 2). Když se uděluje přístup ke klíči vysoké hodnoty, zaznamenává se. IT provozuje opatření, vedení odpovídá za zásady.
Co vidíme u středních firem v Německu: šifrování při přenosu je obvykle v pořádku (TLS, VPN, S/MIME nebo SMTP-TLS pro poštu). Šifrování uložených dat je nesourodé, ale napravitelné. Skutečnou mezerou je dokumentace správy klíčů. Kdo má hlavní klíče k VPN? Kde jsou zálohovány klíče cloudového KMS? Co se stane s šifrovacím certifikátem odcházejícího zaměstnance? Většina týmů odpovědi zná. Odpovědi nejsou sepsané.
Dvoukrokový přístup, který obstojí u auditu. Nejprve sepište zásady: úrovně aktiv, schválené algoritmy (v Česku podle dokumentu NÚKIB „Minimální požadavky na kryptografické algoritmy“, doplňkově TIG od ENISA), životní cyklus správy klíčů pokrývající všech dvanáct položek bodu 9.2 písm. c) přílohy CIR, schválení vedením. Pak namapujte zásady na systémy, které již provozujete (cloudový KMS, certifikační autorita, VPN, pošta, šifrování souborů). Většina opatření existuje. Kontrolní seznam podle bodu 9.2 písm. c) je artefakt, který auditoři žádají.
- Směrnice (EU) 2022/2555 (NIS 2), článek 21 odst. 2 písm. h). eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj
- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2690 (CIR), příloha, bod 9. eur-lex.europa.eu/eli/reg_impl/2024/2690/oj
- Vyhláška č. 410/2025 Sb., § 13 (kryptografické algoritmy, nižší režim): https://e-sbirka.gov.cz/sb/2025/410/2025-11-01#par_13
- Vyhláška č. 409/2025 Sb., § 25 (kryptografické algoritmy, vyšší režim): https://e-sbirka.gov.cz/sb/2025/409/2025-11-01#par_25
- NÚKIB, Minimální požadavky na kryptografické algoritmy, verze 4.1 ze 4. března 2026: https://portal.nukib.gov.cz/storage/uploads/2026/03/04/doporuceni-kryptograficka-bezpecnost-v4-1_uid_69a8216e3deb1.pdf
- Technické prováděcí pokyny ENISA k CIR (EU) 2024/2690, mapování na ISO/IEC 27001:2022 A.8.24
V praxi
Kde se to objevuje v průvodci
Průvodce z toho udělá kroky, které vyplníte, a u každého vysvětlí zákon. Otevřete krok a uvidíte jeho obrazovku vyplněnou pro smyšlenou firmu.
Máte se postarat o NIS2?
Provedeme vás krok za krokem. Vy vyplňujete, my vysvětlujeme každý bod srozumitelně a na konci podepisuje vedení.


