NIS 2, příloha I, odvětví 8

Jsem poskytovatel telekomunikací podle NIS 2?

Směrnice NIS 2 řadí telekomunikace do přílohy I, sektoru 8, a čl. 2 odst. 2 písm. a) pro ně ruší práh velikosti. Česká vyhláška č. 408/2025 Sb. to provádí v bodech 16.1 a 16.2: regulovaný je každý poskytovatel, liší se jen režim. Co je veřejná síť a veřejně dostupná služba, určují právní definice, ne hovorové užití.

Simon OrzelSimon Orzel·

Krátká verze

Pokud zajišťujete veřejnou komunikační síť nebo poskytujete veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, jste poskytovatelem regulované služby (vyhláška č. 408/2025 Sb., body 16.1 a 16.2). Ve směrnici je to příloha I, sektor 8, Digitální infrastruktura.

Velikost vás z regulace nedostane. Čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice ruší práh velikosti a česká vyhláška určuje jen režim: střední a velký podnik je v režimu vyšších povinností, malý podnik a mikropodnik v režimu nižších. Do vyššího režimu patří i menší poskytovatel s nejméně 350 000 aktivními mobilními SIM kartami nebo 100 000 aktivními pevnými internetovými přípojkami v Česku. Malý regionální ISP, malý přeprodejce VoIP i celostátní operátor jsou tak regulovaní na stejném základě, jen s jinými povinnostmi.

V Česku to upravuje zákon č. 264/2025 Sb. Na poskytovatele sítí a služeb elektronických komunikací se vztahuje bez ohledu na místo usazení, stačí, že službu poskytují v Česku (§ 1 odst. 2). Kybernetické povinnosti vyřizujete s NÚKIB, sektorovým regulátorem trhu zůstává Český telekomunikační úřad. Tato stránka prochází směrnici, definice EU a českou úpravu v tomto pořadí.

Právní zdroj
Tři vrstvy nad sebou. Směrnice jmenuje odvětví. Evropský kodex pro elektronické komunikace definuje veřejnou síť a službu. Český zákon č. 264/2025 Sb. s vyhláškou č. 408/2025 Sb. určují, kdo je regulovaný a v jakém režimu.

Směrnice NIS 2 (2022/2555), příloha I sektor 8 a čl. 2 odst. 2 písm. a)

8. Digitální infrastruktura: […] poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací; poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. [příloha I] / Bez ohledu na jejich velikost se tato směrnice vztahuje také na subjekty, jejichž druh je uveden v příloze I nebo II, pro něž platí, že: a) služby jsou poskytovány: i) poskytovateli veřejné sítě elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací; […] [čl. 2 odst. 2]

Obě části je třeba číst spolu. Příloha I řadí telekomunikace mezi vysoce kritická odvětví. Čl. 2 odst. 2 písm. a) pak na stejné poskytovatele vztahuje směrnici bez ohledu na velikost. Běžný práh středního podniku (50 zaměstnanců, nebo obrat i bilanční suma nad 10 milionů eur) tu neplatí. Střední telekomunikační podnik je podle směrnice dokonce základním subjektem (čl. 3 odst. 1 písm. c)).

Směrnice (EU) 2018/1972 (evropský kodex pro elektronické komunikace), čl. 2 body 8 a 4

8) „veřejnou sítí elektronických komunikací“ síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě; […] 4) „službou elektronických komunikací“ služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: a) „službu přístupu k internetu“ […]; b) „interpersonální komunikační službu“; c) služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů […]

NIS 2 tyto pojmy nově nedefinuje, přebírá je z evropského kodexu pro elektronické komunikace. Česká vyhláška č. 408/2025 Sb. odkazuje na zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Klíčová jsou slova „veřejně dostupná“: služba, kterou prodáváte veřejnosti, se počítá, interní firemní VoIP jen pro vlastní zaměstnance ne.

Vyhláška č. 408/2025 Sb., příloha, bod 16.1, a § 1 odst. 2 zákona č. 264/2025 Sb. (Česko)

Osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích je I. poskytovatelem regulované služby v režimu vyšších povinností v případě, že je a) velkým nebo středním podnikem, b) poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo c) poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky, nebo II. poskytovatelem regulované služby v režimu nižších povinností v případě, že je malým podnikem, nebo mikropodnikem podle doporučení Komise 2003/361/ES o definici mikropodniků a malých a středních podniků. [bod 16.1; bod 16.2 stanoví totéž pro zajišťování veřejné komunikační sítě]

Česká vyhláška žádného poskytovatele nevynechává, jen rozděluje režimy. Zákon se na ně vztahuje bez ohledu na místo usazení: „Tento zákon se dále vztahuje na osoby, které na území České republiky zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací podle jiného právního předpisu, bez ohledu na místo jejich usazení“ (§ 1 odst. 2). Bezpečnostní opatření se řídí vyhláškou č. 409/2025 Sb. (vyšší režim), nebo č. 410/2025 Sb. (nižší režim); telekomunikace nepatří mezi digitální služby podle § 18 zákona, pro které platí prováděcí nařízení (EU) 2024/2690.

Tři testy, kterými projít
Tři krátké testy rozhodnou, zda jste v působnosti. Dva jsou o tom, co děláte. Třetí vyřeší otázku velikosti.
Test A

Provozujete veřejnou síť?

Veřejná komunikační síť slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb: optika, kabel, mobilní síť, satelit, pevný bezdrát. Zajišťujete-li podkladový přenos pro zákazníky někoho jiného, jste regulovaní jako osoba zajišťující veřejnou komunikační síť (bod 16.2 vyhlášky č. 408/2025 Sb.).

Test B

Poskytujete veřejnou službu?

Veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prodáváte veřejnosti: přístup k internetu (ISP), interpersonální komunikaci (telefon, SMS, e-mail, VoIP, messaging) nebo čistý přenos signálu. Počítá se i přeprodej cizí sítě pod vlastní značkou (bod 16.1 vyhlášky č. 408/2025 Sb.).

Test C

Velikost vás nedostane ven

Čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice ruší pro telekomunikace běžný práh 50 zaměstnanců nebo 10 milionů eur. Česká vyhláška proto zahrnuje i malé podniky a mikropodniky, jen v režimu nižších povinností. Pětičlenný regionální optický ISP je regulovaný na stejném právním základě jako celostátní operátor. Výjimka pro malé podniky v tomto odvětví neexistuje.

Dvě pravidla, která utvářejí test působnosti
Pod otázkou působnosti telekomunikací leží dvě výkladová pravidla. Jakmile kterékoli z nich pochopíte špatně, dojdete ke špatné odpovědi.

Zahrnutí bez ohledu na velikost (čl. 2 odst. 2 písm. a))

U většiny odvětví jste regulovaní, až když překročíte práh středního podniku. Telekomunikace jsou výjimkou. Směrnice se na ně výslovně vztahuje bez ohledu na velikost, protože na veřejné službě závisí ostatní. Česká vyhláška tomu odpovídá: střední a velký podnik je v režimu vyšších povinností, malý podnik a mikropodnik v režimu nižších. Malý neznamená mimo.

Rozhodují právní definice

Co je „veřejně dostupná“ služba, je právní test z evropského kodexu pro elektronické komunikace a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ne hovorový význam. Služba, kterou prodáváte veřejnosti, je uvnitř. Síť nebo služba jen pro vlastní organizaci nebo uzavřenou skupinu uživatelů obvykle ne. V pochybnostech se řiďte definicemi, recitály kodexu a výkladem Českého telekomunikačního úřadu.

Jak to národní regulátoři skutečně provádějí
EU stanoví povinnost, členské státy ji provádějí a sektoroví regulátoři řeší každodenní chod. Poskytovatelé telekomunikací v Česku jednají s NÚKIB i s Českým telekomunikačním úřadem.
Česko

NÚKIB / zákon č. 264/2025 Sb.

NÚKIB je úřadem pro kybernetickou bezpečnost podle zákona č. 264/2025 Sb. Ohlášení služby, kontaktní a doplňující údaje a hlášení incidentů vyřizujete přes Portál NÚKIB. Poskytovatele veřejných sítí a služeb vyhláška č. 408/2025 Sb. zahrnuje bez ohledu na velikost: střední a velké podniky v režimu vyšších povinností (incidenty hlásí NÚKIB), malé podniky a mikropodniky v režimu nižších (incidenty s významným dopadem hlásí Národnímu CERT).

Česko

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) / zákon č. 127/2005 Sb.

ČTÚ je sektorovým regulátorem elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Na tento zákon odkazuje vyhláška č. 408/2025 Sb., když vymezuje veřejnou síť a veřejně dostupnou službu. Kybernetické povinnosti podle zákona č. 264/2025 Sb. vyřizujete s NÚKIB; povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích běží vedle nich.

Celá EU

ENISA

ENISA, agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, koordinuje spolupráci členských států a vydala technická prováděcí vodítka k prováděcímu nařízení (EU) 2024/2690. To nařízení ale platí pro digitální služby, jako jsou DNS, cloud, datová centra nebo řízené služby, ne pro veřejné sítě a služby elektronických komunikací (čl. 1 nařízení). Česká úprava tomu odpovídá: telekomunikace nejsou v § 18 zákona č. 264/2025 Sb. a bezpečnostní opatření se řídí vyhláškami č. 409/2025 Sb. a 410/2025 Sb.

Ostatní členské státy

Národní telekomunikační regulátoři

Každý členský stát má vlastního telekomunikačního regulátora: ACM v Nizozemsku, ARCEP ve Francii, RTR v Rakousku, AGCOM v Itálii, ČTÚ v Česku. Povinnost podle NIS 2 vychází ze stejné směrnice, provedení se ale liší: u koho se registrujete, jaký formulář pro incidenty používáte a jak si úřad pro kybernetickou bezpečnost a telekomunikační regulátor dělí práci. V Česku jsou například malé podniky a mikropodniky výslovně v režimu nižších povinností.

Tři časté omyly u telekomunikací
Tři předpoklady, které malé poskytovatele telekomunikací vedou ke špatné odpovědi. Všechny tři vznikají, když se čte příloha I bez čl. 2 odst. 2 písm. a) a bez právních definic.
  • Máme jen 5 zaměstnanců, takže nás práh velikosti dostane ven.

    U telekomunikací ne. Čl. 2 odst. 2 písm. a) NIS 2 řadí poskytovatele veřejných sítí a služeb mezi subjekty bez ohledu na velikost a vyhláška č. 408/2025 Sb. tomu odpovídá: malý podnik a mikropodnik je v režimu nižších povinností (body 16.1 a 16.2). Pětičlenný regionální ISP je tedy poskytovatelem regulované služby stejně jako celostátní operátor, jen s menšími povinnostmi.

  • Nejsme poskytovatel řízených služeb, takže se nás digitální infrastruktura netýká.

    Jiná služba, jiný test. Poskytovatelé řízených služeb jsou ve směrnici v příloze I, sektoru 9 (Řízení služeb IKT mezi podniky), a v české vyhlášce v bodech 16.13 a 16.14: regulovaní jsou jen jako střední nebo velký podnik. Veřejné sítě a služby elektronických komunikací jsou samostatné body 16.1 a 16.2 s vlastními definicemi a bez prahu velikosti. Projděte oba.

  • Provozujeme síť pro naši firemní skupinu, takže jsme v působnosti jako poskytovatel telekomunikací.

    Jako poskytovatel telekomunikací obvykle ne. Test stojí na slovech „veřejně dostupná“. Soukromá firemní síť jen pro vaši organizaci nebo uzavřenou skupinu uživatelů obecně nespadá pod definice veřejné sítě a služby, a tedy ani pod body 16.1 a 16.2 vyhlášky. Regulovaní můžete být kvůli jiné službě, například jako výrobce nebo poskytovatel řízené služby, ale ne jako poskytovatel telekomunikací.

Jak tím malý poskytovatel telekomunikací ve skutečnosti projde

Malý regionální optický ISP s 8 zaměstnanci je poskytovatelem regulované služby. Směrnice ho jmenuje v příloze I, sektoru 8, čl. 2 odst. 2 písm. a) ruší práh velikosti a služba se prodává veřejnosti. Česká vyhláška ho jako malý podnik řadí do režimu nižších povinností (bod 16.1). Stejně dopadne malý přeprodejce IP telefonie pro veřejné zákazníky. Poctivé čtení textu, které by kohokoli z nich vyjmulo, neexistuje.

Jak to vypadá v praxi: provozovatel vymezí stanovený rozsah (§ 12 zákona č. 264/2025 Sb.) kolem služeb pro veřejnost a podpůrné infrastruktury (přenosová síť, jádrové směrování, přístupové uzly, OSS/BSS, ověřování zákazníků). V režimu nižších povinností zavádí opatření přiměřená bezpečnostním potřebám a vede přehled bezpečnostních opatření podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 410/2025 Sb.: co zavedl, co zavede a do kdy, a co nezavede a proč, s aktualizací alespoň jednou ročně (§ 3 odst. 1 a 2). Osmičlenný ISP tak nezavádí vše v hloubce velkého operátora; odklad ale musí být zapsaný a zdůvodněný. Povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích běží souběžně a mohou čerpat ze stejné evidence aktiv.

Zdroje

V praxi

Kde se to objevuje v průvodci

Průvodce z toho udělá kroky, které vyplníte, a u každého vysvětlí zákon. Otevřete krok a uvidíte jeho obrazovku vyplněnou pro smyšlenou firmu.

  1. Registrace a hlášení

    Ohlásit službu NÚKIB

    Vaše firma ohlásí regulovanou službu NÚKIB, ten pak rozhodne o registraci.

Máte se postarat o NIS2?

Provedeme vás krok za krokem. Vy vyplňujete, my vysvětlujeme každý bod srozumitelně a na konci podepisuje vedení.

Vyzkoušet 30 dní, peníze zpět
Simon OrzelCory Hisey

Domluvit hovor

Bezplatné školení pro vašeho jednateleCeny a podmínky
Průvodce NIS2: vaše cesta krok za krokem, první body hotové